Studentské reflexe setkání s Janem Plesníkem 5.2.2015

Ondřej Hanko

Ve čtvrtek 5.února navštívil školu Jan Plesník, přední český odborník na životní prostředí. Plnou třídu studentek a studentů doslova zaplavil zajímavými fakty o tom, jak člověk žije na planetě Zemi a co s ním provádí. Přítomní se také dozvěděli, co můžou i oni udělat pro to, aby životní prostředí prospívalo. Pan Plesník se rovněž nebál říci, že je africký kontinent velký problém, a na každou otázku z publika se neostýchal odpovědět. Na konci byl odměněn zaslouženým potleskem.

 

Studentské reflexe setkání s Erikem Bestem 11.12.2013

Áďa Božková (sexta)

Nás všechny přítomné zajímalo, proč si pan Best vybral právě Českou republiku. Proč raději nezůstal v USA, kde vyrůstal, Rusku anebo v Chorvatsku, kde měl všude příležitost chvíli pobývat? Tato otázka mi chvíli vrtala hlavou, proč by se někdo, kdo měl šanci "poznat" svět usadit zrovna tady? Odpověď přišla velmi záhy. Líbil se mu totiž přístup lidí k životu v Česku. V Rusku se mu nelíbilo chování lidí na veřejnosti, že pokud jste mimo rodinu, pro nikoho noc neznamenáte a v metru vám nepodrží ani dveře. V USA se mu zase znelíbila prý vzrůstající arogance Američanů a nechtěl vychovávat své děti v tomto prostředí a v Chorvatsku se mu zase nelíbila nenávist mezi Chorvaty a jinými státy Balkánského poloostrova.

Dále podpořil svoje rozhodnutí vysvětlením, jaké máme vlastně štěstí, že žijeme v Praze. S čímž naprosto s panem Bestem souhlasím. Jak totiž pan Best Sám řekl, Praha je takový mikrosvět, s kýmkoliv, kdo v našem státě něco znamená, se zde můžeme na ulici potkat a oslovit ho. Což se vám v málokteré zemi může poštěstit.


Kája Svobodová (sexta)

Středeční přednáška s Erikem Bestem měla hodně zajímavých bodů k diskuzi. Avšak jeden z nich mě zaujal nejvíce. Názor Erika Besta na Andreje Babiše a jeho politikou situaci. (To, že Andrej Babiš vlastní kolem 500 firem, jsem opravdu nevěděla.) Erik Best řekl, že Babišovi se nedá nikdy věřit. Nevíme, kdy říká pravdu, jestli jí tedy někdy říká, a kdy ne. Udělat si vlastní názor nejen na politiku je důležité. "A k vlastnímu názoru můžeme dojít také tak, že budeme hodně číst," jak říká Erik Best. Inspirativní přednáška nejen pro budoucí zájemce o novinařinu....

 

Michal Glogr (oktáva)

Ne ve všem se panem Bestem shoduji, ale zaujali mě spíš myšlenky, o kterých se zmínil, nebo naznačil. Ve svých článcích se zaobírá zejména politickou kulturou v Čechách. Jak to u nás vypadá, není žádným tajemstvím, mnohem zajímavější je podívat se na naší situaci v porovnání s jinými zeměmi.

Jeho motiv k tomu aby se přestěhoval z USA do Čech, je sám osobě velmi zajímavý. Určitě každého už napadlo, proč se někdo z tak prosperující země jako Amerika chce přestěhovat k nám a ještě k tomu v devadesátých letech. Jeho motivem kromě pracovní příležitosti bylo to, že v jeho domovině došel vývoj společnosti do tak špatného bodu, že je lepší přesunout se někam, kde by děti mohly vyrůstat v lepším prostředí. Domnívá se, že stav, kdy se normálně nelegální a nemorální věci dělají naprosto veřejně a v mezerách zákona je špatné. Otázka zní: "Opravdu chcete žít, obchodovat, vydělávat jen tak že se jen vyhýbáme zákonu a zneužíváme jej?" Nejhorší na tom podle něj je to, že si to občané už ani neuvědomují a považují to za správné.

Otázka úplatku je samozřejmě zejména morální a zákonná, ale také se na úplatek můžeme podívat tak, že se vlastně jedná o obchod. Proč nepřijmout úplatek, získat pěknou částku? Ano, vlastně proč ne? Za to, že člověk udělá to, co se po něm chce a vydělá na tom? Třeba proto, že bychom se tím zaprodali a ztratili tím své jméno, svou reputaci. Proto by se člověk měl zamyslet nad tím, jestli to přijmout nebo nepřijmout.

Za svou práci by člověk měl být přece odměněn nebo ne? Po konci přednášky jsem si uvědomil, že člověk stejně může dělat všechno na sto procent, všechno dělat správně, ale smetanu stejně slízne někdo jiný a na něj si nikdo ani nevzpomene. A právě proto by se člověk měl snažit dál a pracovat dvakrát tolik, neztrácet směr a naději. Úspěch se určitě dostaví.

Přednáška byla inspirující a doufám, že jsem žádnou z jeho myšlenek nepřekroutil, ale toto jsem si z ní odnesl.

 

Studentské reflexe setkání s Tomášem Kudrnou 21.10.2013

Adam Barták (oktáva)

Dokument Vládneme, nerušit byl určitě náročný na sledování - jednalo se v podstatě o konstantní proud (nebo spíš řetězec) informací, z nichž každá byla jak pozoruhodná, tak důležitá pro celkové pochopení problematiky "oposmlouvy". Divák nevycházel z údivu na tím, kam až jsou političtí činitelé schopni zajít, aby si udrželi svoji moc. Během projekce jsme se však z pochopitelných důvodů i několikrát zasmáli při sledování záběrů s hlubokými vyjádřeními Miloše Zemana, což bylo pokaždé příjemným několikavteřinovým odlehčením od intenzivního exkurzu do zákulisí politické scény.

Následná diskuse s panem Kudrnou byla velmi přínosná v tom, že jsme se dozvěděli, jaká ponaučení si můžeme z období opoziční smlouvy vzít a aplikovat je na dnešní politické dění. Společně jsme dospěli k závěru, že každý člověk by se v rámci svých možností měl v politice alespoň orientovat a pokud možno nějak prosazovat svůj názor ohledně směru, kterým by se naše země měla ubírat. Přílišná pasivita občanů má tendenci být zhoubná. Občan tedy nesmí podlehnout lhostejným či líným myšlenkám a výmluvám typu "jeden hlas přece nic nezmění..." Už jen z toho důvodu, že co člověk nepoužívá, to může snadno ztratit.

Jinými slovy - beseda s Tomášem Kudrnou byla velice zajímavá, zábavná a hlavně informačně přínosná.

 

Karolína Chalupová (septima)

V pondělí jsem měla možnost účastnit se besedy s dokumentaristou Tomášem Kudrnou. Tento muž na mě udělal veliký dojem nejen svými názory, ale i svou ochotou, elánem a dobrou náladou. Viděla jsem tři jeho dokumenty: To všechno z lásky, Vládneme nerušit a Hledá se prezident.

Na besedě mě zaujalo, jak pan Kudrna realisticky hovořil o podnikateli Andreji Babišovi. Kudrnova kritika byla velmi opodstatněná, dokázal všechny své argumenty uvést na pravou míru, nikomu své názory nevnucoval. Poukazoval jen na fakta, která spoustu lidí nevidí.

Druhá důležitá věc, která mě zaujala, byl jeho názor na mladé lidi zapojující se nepřímo do politiky- skupina DEMAGOG, občanský aktivista Matěj Hollan.

Pro mne byla tato beseda jedna z nejpřínosnějších (společně s besedou s paní lékařkou MUDr. Janou Lízrovou Preiningerovou) a jsem ráda, že tento projekt na naší škole funguje.